Digitální lidé nejsou jen chatboti – stávají se kouči, učiteli, průvodci i partnery v rozhodování. V rozhovoru s Janem Tylem, zakladatelem Alpha Industries, nahlédneme do praxe vývoje digitálních osobností: jak pomáhají ve školách, firmách i zdravotnictví, a jaká etická pravidla je nutné dodržet, aby neublížili.
Úvod do digitálních lidí
Dominiková: Mohl byste stručně vysvětlit, co jsou digitální lidé a jak se dnes využívají v obchodním prostředí?
Tyl: Digitální lidé – Digi Humans – jsou osobnosti poháněné umělou inteligencí, které dokážou vést konverzace, vyjadřovat emoce a předávat informace způsobem, jenž působí přirozeně a lidsky. Jsou to víc než chatboty – jde o digitální identity, které mohou vzdělávat, radit, reprezentovat značky, inspirovat i vést. Využívají se například jako digitální koučové, moderátoři, odborní poradci nebo průvodci v zákaznické a technické podpoře. Naše společnost Alpha Industries vyvíjí digitální filozofy, učitele, spisovatele i asistenty, kteří dokáží kombinovat hluboký obsah s vysokou empatií. Chovají se jako komplexní osobnosti a působí lidsky – ne strojově.
Dopad na profese
Dominiková: Jak digitální lidé mění tradiční pracovní role a v jakých profesích jsou nejúčinnější? Můžete uvést příklady jejich dosavadního nasazení a výsledků?
Tyl: : Digitální lidé přinášejí nový způsob práce do vzdělávání, zdravotnictví, marketingu, well-beingu i firemního rozvoje. Umožňují škálovat odbornou komunikaci a poskytovat konzistentní, empatickou a kontextově citlivou podporu.
Například náš DigiMartin slouží jako transformační kouč pro osobní růst. DigiMarie pomáhá lidem s onkologickým onemocněním zorientovat se v systému podpory a poskytuje jim psychickou oporu v obtížných obdobích. DigiHavel, digitální průvodce demokracií, je využíván na více než 350 základních a středních školách v rámci výuky občanské výchovy. Pomáhá žákům porozumět pojmům jako svoboda, demokracie, totalita či zodpovědnost a rozvíjí jejich kritické myšlení. Projekt vznikl ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a iniciativou Odpovědné občanství.
Ve firmách slouží digitální asistenti například k rychlé orientaci v interních procesech. Umí analyzovat desítky tisíc dokumentů, e-mailů či intranetových dat a kvalifikovaně odpovídat na složité dotazy zaměstnanců – například k onboardingovým procesům, projektové dokumentaci nebo HR předpisům.
Bezpečnost dat je pro nás naprostou prioritou. Proto nově nabízíme možnost provozovat digitální lidi on-premise – tedy přímo na serverech zákazníka. Komunikace i datová analýza může být plně uzavřena v jejich infrastruktuře a doplněna o šifrování a přístupová práva podle interní bezpečnostní politiky. Žádná data tak nemusí opustit prostředí dané organizace.
Aktuálně také testujeme digitálního Karla Čapka, který poskytuje konstruktivní zpětnou vazbu spisovatelům. Jiný náš projekt se snaží predikovat, která píseň má největší potenciál stát se hudebním hitem.
Možnosti využití digitálních lidí jsou opravdu široké – od školních tříd přes nemocnice až po představenstva korporací.
Rozhodování a umělá inteligence
Dominiková: Jak digitální lidé zlepšují nebo mění rozhodovací proces manažerů a dalších odborníků? Jaké jsou hlavní výhody a rizika spoléhání se na digitální lidi při zásadních rozhodnutích?
Digitální lidé umí připravit podklady, nabídnout scénáře a simulovat různé pohledy členů týmu. Generují alternativní perspektivy, upozorňují na kognitivní zkreslení a podporují kulturu věcné argumentace. Výhodou je rychlost, dostupnost a nestrannost. Rizikem je přeceňování jejich doporučení bez kritického zhodnocení – digitální lidé mají být partneři, ne autority.
Velmi se osvědčil tzv. příběhový mód, kdy se manažer dostává do simulátoru, kde řeší složité situace z firemního prostředí. Následně získá zpětnou vazbu, která jeho rozhodování detailně rozebere a nabídne konkrétní doporučení k rozvoji.
Rizika a příležitosti
Dominiková: Jaká rizika přináší vzestup digitálních lidí na pracovišti? Jak mohou firmy tato rizika zmírnit a zároveň maximálně využít jejich potenciál?
Tyl: Mezi hlavní rizika patří ztráta lidského kontaktu, možnost zneužití (například deepfake) a nejasnosti ohledně odpovědnosti digitálních reprezentací. Klíčová je transparentnost – vždy musí být zřejmé, že komunikujete s digitálním člověkem. Důležité je také zapojení reálných lidí do procesu tvorby i kontroly výstupů.
Digitální lidé mají doplňovat lidi, ne je nahrazovat. Tam, kde jsou využíváni zodpovědně, přinášejí významnou přidanou hodnotu.
Etické aspekty
Dominiková: Jaké etické otázky by si firmy měly klást při nasazování digitálních lidí? Jak řešíte témata jako soukromí, předsudky nebo nahrazování lidské práce?
Tyl: Etika je pro nás základním kamenem vývoje digitálních lidí. Věnujeme pozornost vyváženosti dat, transparentnosti a testovatelnosti modelů a dbáme na to, aby uživatelé vždy jasně věděli, že komunikují s umělou inteligencí. Dále u všech projektů pro zranitelné skupiny rádi spolupracujeme s odborníky – psychologové, lékaři a etici zajišťují supervizi výstupů. Například:
- DigiHavel a DigiMetodik vznikli ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a organizací Odpovědné občanství,
- Neo – digitální průvodce pro prevenci dětské závislosti na alkoholu – vznikl s podporou iniciativy Suchý únor a výzkumníků z NUDZ,
- DigiMarie vznikla ve spolupráci s pacientskými organizacemi a lékaři jako podpora pro onkologické pacienty,
- Digitální spisovatel byl vytvořen ve spolupráci s Českým rozhlasem a autory jako Leoš Kyša nebo Ondřej Neff nebo filosofkou Ditou Malečkovou.
Našimi zásadami jsou transparentnost a princip human-in-the-loop – tedy že uživatel má vždy možnost přejít ke komunikaci s reálným člověkem.
Co se týče dopadu na pracovní trh, cílem našich digitálních lidí není lidskou práci nahrazovat, ale doplňovat a podporovat. Proto klademe důraz i na osvětu a vzdělávání v oblasti moderních technologií – jak uvnitř firem, tak ve společnosti jako celku.
Budoucnost digitálních lidí
Dominiková: Jak podle Vás bude role digitálních lidí vypadat za 5–10 let? Jaké nové profese nebo odvětví díky nim vzniknou?
Tyl: Do pěti let se digitální lidé stanou běžnější součástí týmů – jako virtuální kolegové, odborníci či průvodci. Vzniknou nové profese jako „digitální mentor“, „tvůrce digitálních identit“ nebo „digitální psycholog“. Očekáváme i rozšíření tzv. multiagentních systémů (MAS), kde budou digitální lidé spolupracovat jako tým. Největší změny ale čekáme ve vzdělávání, kde bude možné výuku přizpůsobovat jednotlivci s mírou personalizace, která dosud nebyla myslitelná
Osobní zkušenost
Dominiková: Co Vás osobně na práci s digitálními lidmi nejvíce překvapilo nebo potěšilo?
Tyl: : Nejvíce mě fascinuje, jak silné emocionální vazby si lidé k digitálním postavám dokážou vytvořit. Když jsme představili „Matyldu“ – digitální filozofku diskutující o lidských právech – nebo „DigiMari“, objevily se u některých uživatelů spontánní slzy dojetí.
Lidé si k těmto postavám vytvářejí hluboce osobní vztahy. Práce na digitálních lidech mě naučila, že i v umělé inteligenci lze zachytit část lidské důstojnosti, blízkosti a přátelství.
Tento rozhovor připravil Jan Tyl, zakladatel české společnosti Alpha Industries s.r.o. (www.alphai.cz), která od roku 2018 vyvíjí digitální osobnosti a AI asistenty pro vzdělávání, terapii a kreativní průmysl.
Natália Dominiková
Executive Assistant
GrECo Czech Republic
T +420 778 707 390
Jan Tyl
Alpha Industries
