Když se politika stává podnikatelským rizikem 

Vodička: Geopolitika byla dlouho považována za něco, co se děje někde v pozadí – možná důležité pro státy, ale jen nepřímo relevantní pro byznys. To už mi nepřipadá jako pravda. Co se změnilo? 

Trgiňa: Firmy v České republice se stále častěji potýkají se situacemi, kdy geopolitické události přímo ovlivňují náklady, obchodní vztahy a schopnost plánovat. Klíčovou otázkou už není, zda geopolitika hraje roli, ale kde končí běžné podnikatelské riziko a začíná politické riziko, a především, jak by firmy měly realisticky s touto realitou pracovat. 

 
Vodička: Rizika už nelze tak pečlivě oddělit. Proč je to pro firmy teď tak důležité, aby to pochopily? 

Trgiňa: Protože věci, které se dříve řešily odděleně, jako je podnikání, finance nebo compliance, jsou nyní úzce propojené. Geopolitické události mají okamžitý dopad na ceny energií, dostupnost vstupů a fungování dodavatelských řetězců. Sankční režimy a obchodní bariéry jsou stále častěji využívány jako nástroje geopolitického tlaku, nejen jako ekonomická regulace. 

To pro firmy znamená jedno: už nestačí jen sledovat svůj vlastní trh nebo odvětví. Musí sledovat širší kontext a pochopit, jak různé tlaky vzájemně působí. Právě tam začíná odvaha k proměně, přijmout, že odolnost dnes závisí na tom, vidět celý obraz, ne jen svůj vlastní kousek. 

Konec efektivity za každou cenu 

Vodička: Po léta byl byznys postaven na efektivitě a technologie pomohla tento model posunout ještě dál. Dosáhla tato logika už svých limitů? 

Trgiňa: Rozhodně! Po léta bylo podnikání postaveno na maximální efektivitě včetně optimalizovaných procesů, globálně diverzifikované výroby a modelů just-in-time. Ale v prostředí, kde se pravidla mění rychleji než kdy dříve, je odolnost důležitější než absolutní efektivita. Závislost na jediném dodavateli, regionu nebo technologii se může velmi rychle stát kritickým rizikem, a proto stále více firem přehodnocuje dodavatelské řetězce, hledá alternativy a pracuje s možnostmi, které snižují zranitelnost. 

Technologie tento trend ještě více prohlubuje tím, že zvyšuje efektivitu a otevírá nové příležitosti, ale zároveň vytváří nové závislosti a rizika. Firmy jsou silně závislé na technologických platformách omezeného počtu globálních hráčů, takže regulační nebo politické změny mohou přímo ovlivnit jejich fungování. Umělá inteligence také mění povahu kybernetických hrozeb, protože útoky jsou rychlejší, levnější a škálovatelnější. Proto už kybernetická bezpečnost není IT tématem, ale podnikatelským rizikem se stejným potenciálním dopadem jako výpadek dodavatele nebo nezaplacená faktura. 

Kde se expozice objeví jako první 

Vodička: V jakých oblastech je to pro firmy nejhmatatelnější a kde jsou stále nejvíce ohroženy? 

Trgiňa: Platební chování, stabilita partnera a každodenní rozhodování jsou místa, kde se to stává nejvíce hmatatelným. Volatilita, tlak na peněžní toky a nejistota vedou k delším splatnostem, slabší platební disciplíně a v některých segmentech i k většímu počtu insolvencí. Současně mnoho firem zůstává nepřipravených a rozhodování je stále příliš reaktivní. Starý zjednodušující přístup, podle něhož „riziková oblast rovná se problém“, již neplatí. Některé geopoliticky složité trhy zůstávají stabilní, zatímco jiné, které se jeví jako bezpečné, začínají vykazovat vyšší riziko. Proto je důležité kontinuální monitorování partnerů. Není dostatečné hodnotit riziko až na začátku vztahu. Společnosti musí reagovat na měnící se podmínky, a to ještě předtím, než se zvýší zranitelnost a náklady.

Jak vypadá odolnost v praxi 

Vodička: Jak tedy vypadá praktičtější a odolnější přístup pro firmy, které skutečně chtějí jednat? 

Trgiňa: Nemusí to být složité, ale vyžaduje to systematičtější přístup. Společnosti musí přestat vnímat geopolitiku jako vnější rušivý faktor a začít ji začleňovat do svého řízení, přičemž by měly využívat scénáře k přípravě na různé možnosti vývoje a k rychlé reakci na měnící se podmínky. Diverzifikace je také důležitější, nejen mezi dodavateli, ale i mezi trhy a technologiemi, spolu s větší vnitřní odolností prostřednictvím rezerv, procesů a způsobu budování spolupráce. Stejně důležité je, aby nástroje pro řízení rizik spolupracovaly. Interní opatření, finanční jistota a pojištění jsou nejúčinnější, když jsou spojeny, a když firmy tyto změny provedou dříve, než se tlak stane nevyhnutelným. 

Vodička: Pokud chtějí firmy zůstat o krok napřed, co musí nyní změnit? 

Trgiňa: Prioritou je přijmout, že geopolitika je nyní standardní součástí podnikatelského prostředí, což znamená její přímé začlenění do managementu, práci se scénáři a diverzifikaci napříč dodavateli, trhy a technologiemi při posilování vnitřní odolnosti prostřednictvím procesů, rezerv a spolupráce. Firmy, které to udělají včas a systematicky, budou reagovat rychleji, lépe řídit rizika a udržovat větší stabilitu, zejména když kombinují interní opatření, finanční jistotu a pojištění místo spoléhání se na jedno řešení. 

O Gejzovi Trgiňovi 

Gejza Trgiňa je Senior Underwriter ve společnosti Atradius. Má magisterský titul v ekonomii se zaměřením na finance, audit a finanční inženýrství a ve společnosti Atradius pracuje více než 10 let. Specializuje se na odvětví energetiky, paliv, plynu a stavebnictví. 

O společnosti Atradius 

Atradius je globální pojistitel obchodních úvěrů, který nabízí pojištění, vymáhání pohledávek a služby v oblasti obchodních informací a pomáhá firmám řídit rizika, chránit peněžní toky a s důvěrou obchodovat na mezinárodních trzích. 

Lukáš Vodička

Group Practice Leader Credit & Political Risk

T +420 602 758 694

Gejza Trgiňa 

Senior Underwriter
Atradius